Z historie vzniku

Sboru dobrovolných hasičů v Hostinném

Starobylé město Hostinné bylo v minulosti postiženo mnoha živelnými katastrofami. Mezi nejhorší patřily povodně a požáry. Ze stovek požárů, které město postihly, byly nejhorší požáry v roce 1610, kdy celé město vyhořelo do základu, a požár v roce 1848, kdy popelem lehlo celé náměstí. Přirozenou snahou obyvatel města bylo bránit se těmto pohromám a v případě vzniku jim co nejlépe čelit a snižovat možné škody.

Slovo dalo slovo a v roce 1862 se dala dohromady skupina mladých odvážných mužů z Hostinného, aby pod patronací místního vysoce váženého pána Jindřicha Lorenze, který za své zásluhy o rozvoj průmyslové výroby v Hostinném získal šlechtický titul a přídomek „ Ritter von Riesenstadt “, začala pěstovat tělesnou činnost zaměřenou na rozvoj síly a připravenost mládeže na pomoc městu Hostinné při živelných katastrofách.

Město Hostinné bylo druhým městem v česko-německém pohraničí, kde byl takový spolek ustanoven. Předstihlo jej pouze město Liberec, kde byli hasiči pouze o pár měsíců rychlejší. Tak se stalo, že hostinští hasiči přicházejí v úvahu jako druzí nejstarší v českém pohraničí. Svoji roli v tom jistě sehrál i rychle se rozvíjející papírenský průmysl ve městě, spojený s mnoha požáry.

Od roku 1848 přešlo na obce nejen samosprávné rozhodování, ale i mnohá břemena, jako například i větší zodpovědnost za hašení požárů a organizování požární policie. Proto město Hostinné vznik podobných spolků všemožně podporovalo. Úctyhodným občanem města se jistě stal každý člen hasičského spolku, který bez přinucení plnil svou hasičskou povinnost pomoci bližnímu svému bez ohledu na roční období a denní hodinu, bez ohledu na svou vlastní újmu a s tím spojené nebezpečí úrazu či onemocnění při záchraně života a majetku svých spoluobčanů.

Ustavující schůze výše uvedeného tělocvičného spolku v Hostinném se konala 1.října 1862. Podnět k založení dal pan Vilém Lorenz, který ještě s několika pražskými cvičenci uspořádal společnou jízdu do Litoměřic. Hned v prvních dnech se do spolku přihlásilo celkem 49 mladých mužů z Hostinného. Krátce nato, dne 18.října 1862, se konala volba výboru spolku, ze které vzešel coby předseda a spolkový inspektor pan Jindřich Lorenz a jednatel Dr.Schwarz. Počátkem listopadu téhož roku byly schváleny spolkové stanovy a předloženy politickému zemskému úřadu ke schválení, což se brzy stalo.

Cvičení členů tělovýchovného spolku vedl placený učitel tělocviku pan Antonín Svaton za vydatné pomoci předsedy spolku. Váženým starostenským úřadem bylo cvičení povoleno v kuželně hostince Ignáce Pitasche. Jako spolkové označení byla používána černo-červeno-žlutá stužka s heslem:  „Dobru zdar “. Od 2.prosince roku 1862 se mohlo cvičit v nově slavnostně otevřené zimní hale. Otevření bylo přítomno mnoho četných hostí a na začátku slavnosti byla třikrát provolána sláva jeho veličenstvu císaři Františku Josefu I., ručiteli za dodržování ústavních práv Rakouska a státnímu ministru rytíři von Schmerlingen.

Hned v lednu roku 1863 proběhla členská schůze. Členové spolku se i nadále věnovali rozvoji své fyzické síly a cvičili i společně s 78 dětmi tehdejší hostinské církevní školy. Celkem 10 členů spolku se v tomto roce zúčastnilo 3.tělocvičných slavností v Lipsku.

Pro založení hasičstva v Hostinném jako takového byl však rozhodující rok 1864. V květnu tohoto roku se zúčastnila 16-ti členná delegace spolku svěcení praporu německých hasičů v Praze a při této příležitosti vznikla z podnětu předsedy spolku myšlenka na pořízení vlastního spolkového praporu. Na členské schůzi konané dne 6.července 1864 bylo jednohlasně rozhodnuto pořídit černo-červeno-zlatý spolkový prapor. Spolku jej věnoval starosta města a 28.srpna se na náměstí před radnicí konalo za velké účasti občanstva z Hostinného a okolí jeho předání a vysvěcení. Předání bylo střídavě doprovázeno mluveným slovem a zpěvem městského pěveckého spolku. Do tohoto období patří také počátky snah, které vedly k pozdějšímu oficiálnímu založení spolku hasičů. Protože později začala chybět řádná síla k vedení cvičení a to začalo ochabovat, bylo nutno přijmout za své činnosti, které byly v této době uplatňovány již v jiných městech v Čechách a hlavně pak v Liberci. Jednalo se o činnosti čistě hasičského a záchranného charakteru. A tak se stalo, že v Hostinném byl původně tělocvičný spolek přeměněn po vzoru Liberce na spolek hasičský. Hasičství bylo přijato jako hlavní spolkové poslání. O tom svědčí i přípis tehdejšímu městskému zastupitelstvu ze dne 18.listopadu 1864 s číslem 434, který pojednává o změně zakládací listiny ve smyslu změny poslání spolku. Tato skutečnost byla představiteli města vzata na vědomí s přáním, aby činnost hasičstva vstoupila co nejdříve do života. Tak byl založen spolek dobrovolných hasičů v Hostinném. V té době čítal již 190 členů. Velitelem byl jmenován pan Josef Fischer a jeho zástupcem Karl Staudt (velmi známý člen hasičstva, který se postupem času propracoval až na zemský hasičský inspektorát v Praze ).

Hasiči

Hasiči Labského Mlýna okolo roku 1910

Po vzniku Spolku dobrovolných hasičů v Hostinném, začaly vznikat podobné spolky i v okolních městech a obcích. Tak například v roce 1869 v Trutnově, Vrchlabí a Svobodě nad Úpou. V roce 1871 v Žacléři a Pilníkově. V roce 1873 v Dolním Lánově, v roce 1874 v Černém Dole, v roce 1875 v Rudníku, v roce 1877 ve Vlčicích, v roce 1879 v Janských Lázních, v roce 1880 v Prosečné a v roce 1881 v Chotěvicích.

Nově vznikající župní hasičské svazy v Čechách se postupně sdružily v centrální zemský svaz, který byl jejich poradcem ve všech záležitostech, které se týkaly života hasičů a jejich činnosti. S ohledem na stoupající nároky záchranných služeb a s tím spojené zvýšené nebezpečí úrazů se zvláštní pozornost věnovala podpůrné činnosti. V důsledku toho byl ve spolku založen tzv. podpůrný fond, ze kterého se přidělovaly finanční prostředky rodinám, ze kterých hasič utrpěl nějaké zranění, či dokonce při zásahu přišel o život.

Sepsal:

Tomáš Anděl

kronikář města